České filmy buď nesnášíme, nebo milujeme. A to bez ohledu na to, jak se české kinematografii v dané době daří či nedaří. Jedním z posledních českých filmů uvedených v kinech je film režiséra Jiřího Vejdělka Tátova volha. Jedná se o kombinaci komedie/drama/road movie. Což je poměrně riskantní žánr, protože někdy je dramatu příliš a někdy humoru zas málo. Vhodně namixovat je obtížné.
Před dvěma lety excelovala v úspěšném filmu Teorie tygra dvojice Eliška Balcerová a Tatiana Vilhelmová v roli matky a dcery. Úspěšnou dvojici proto obsadil také Vejdělek do svého filmu Tátova volha, i když se jedná o zcela odlišný prototyp žen.
Ne tak docela veselá komedie
Kostýmní výtvarnice Eliška Balzerová náhle ovdověla. Dcera bojuje se zákeřnou nemocí prostřednictvím chemoterapií. Aby toho nebylo málo, náhle dcera zjistí, že není jediným dítětem svého otce. Proto se vydává s matkou starou otcovou volhou na cestu po bývalých otcových milenkách, aby našli nevlastního bratra. Ve filmu excelují také Vilma Cibulková, Eva Holubová a Hana Maciuchová v roli bývalých milenek a Boleslav Polívka a Emília Vašáryová v rolích přátel.
Samozřejmě film nabízí zdánlivě nenáročný příběh o vyrovnávání se s minulostí i přítomností, ale obsahuje kromě situačního humoru i hlubšího existenciální otázky. Například selhání manželky, která dovolila, aby manželství bylo založeno na příliš velké svobodě, nebo vyrovnávání se dcery s těžkou nemocí a úmorným přepečováváním ze strany manžela, které vede téměř k ukončení vztahu.
Film má také příjemnou stopáž. Devadesát minut není ani moc ani málo. Rozhodně se jedná o příjemně strávený čas. V české kinematografii určitě najdeme lepší komedie i road movie, ale ve srovnání s některými rádoby komediemi, které nestojí ani za zmínku, se jedná o kvalitní filmařinu.